VINAŘSTVÍ LIBĚCHOV

VÍNO ČESKÉ ZEMĚ

VINAŘSTVÍ LIBĚCHOV

VÍNO ČESKÉ ZEMĚ

HISTORIE VINAŘSTVÍ V LIBĚCHOVĚ

K rozvoji vinařství v Čechách položil základ král Karel IV.. Pro okolí pražské vydal roku 1358 zvláštní zákon, takzvaná „Práva viničná“. Pro oblast Litoměřicka, do které patřil i Liběchov, byla tato práva s některými změnami vydána o rok později. V té době vznikaly i zdejší vinice. Osázeny byly zejména burgundskými odrůdami, které Karel IV. nechal dovézt do českých zemí z Francie a nahradil jimi dříve pěstované méně ušlechtilé odrůdy. Písemné prameny zmiňují obzvláštní rozvoj a vzrůstající úrodnost místních vinic koncem 14. století, v době, kdy byly v držení Jeronýma Jana Budaty z Liběchova. V průběhu staletí bylo Liběchovské panství postupně majetkem mnoha slavných i méně známých šlechtických či podnikatelských rodů, například pánů z Liběchova, Škopků z Dubé, Beřkovských ze Šebířova či Belviců z Nostvic. Na zdejších vinicích byla nejvíce pěstována réva burgundská, vinaři si však cenili i jiné druhy, které si mezi sebou vyměňovali, a tak vznikaly směsi různých odrůd, které dávaly zvláštní charakter chuti. Později se začaly tyto odrůdy vysazovat jednotlivě, a to zejména Burgundské modré, Ryzlink, Tramín, Chrupka, Burgundské bílé, Sylvánské zelené a Portugalské modré.

V roce 1647 získal sňatkem s Dorotou Františkou Belvicovou Liběchovské panství Karel Hyacint, svobodný pán Villani de Castello Pillonico, který dal na jihozápadním svahu pod kostelem sv. Ducha postaveném v roce 1654 a místními dnes nazývaným Kostelíčkem, ve výhodné slunné poloze vybudovat terasy a vyhloubit nákladné vinné sklepy, které se rozprostírají pod strání s vinicemi a kostelíčkem. Sklepy jsou zahloubeny 20 metrů pod zemí, jsou prostorné, vzdušné a pojmou až 2000 hl vína. Viniční terasy stavěli italští kameníci, kteří přicházeli do Liběchova s celými rodinami, někteří byli na místním hřbitově i pochováni. Monumentální dílo vznikalo v období roboty, a tak jistě nejedna kapka potu robotníků byla základem úrody a vzácného pokladu liběchovských sklepů - liběchovského vína. Vedle viničních teras byla později postavena a dodnes stojí vyhlášená vinárna.

V roce 1664 koupil Liběchov František Scheidler ze Scheidlernu, který stejně jako později jeho syn pokračoval v obnově třicetiletou válkou poničených vinic. Na počátku 18. století se panství a s ním i vinařství dostává sňatkem do rukou hrabat Pachtů z Rájova, kteří se zasloužili o jeho všestranný rozvoj.
V roce 1801 koupil liběchovské panství úspěšný podnikatel Jakub Veith, později povýšený do šlechtického stavu, který jej intenzivně rozšiřoval a zveleboval. Součástí zdejšího viničního majetku byly mimo viniční hory pod Kostelíčkem i vinice Pelunka a Budyně, které byly přetnuty stavbou Rakouské severozápadní dráhy v letech 1872 až 1874. Ve stejné době také skončilo držení Liběchova rodem Veithů.

O tomto období se můžeme dočíst mj. i v Ottově slovníku naučném:

„Dle úředních dat bylo v Čechách r. 1820 ještě 4480 jiter vinic, avšak r. 1857 jenom 1853 jitra. V takovém stavu shledal c. k. odborní rada dr. Ant. Schmidt české vinařství r. 1866, když byl návštěvou u knížete Josefa z Lobkovic v Dolních Beřkovicích. Přesvědčiv se o výbornosti vín beřkovických, radil knížeti, aby věnoval vinařství více péče. Na panství beřkovickém bylo tehdy 21 jiter vinic, a jejich stav možno posouditi dle toho, že vynášely 236 zl. po jitře. Od r. 1867 věnoval rada Schmidt své síly vinařství beřkovickému a hleděl zároveň, aby se toto vinařství stalo školou pro všechny, již v Čechách nové vinice zakládati mínili. Podporován byl ve své snaze od knížete Josefa z Lobkovicz, kterýž velikým nákladem znova zřídil staré vinice a novým zakládáním i přikoupením vinic a zbudováním sklepů vinařství své zveličil. Ku poučení o vinařství počal dr. Schmidt vydávati k »Poslu z Prahy« co přílohu »Návod k vinařství starého znalce«, kterého spisu však nedokončil. V přednášce své konané r. 1869 v hospodář. klubu vyslovil se rada Schmidt, že Č. se obzvláště hodí k vinařství a že po roli a pluhu nemohou se Čechové chopiti důležitějšího odvětví zeměvzdělání nežli jest vinařství.

Od té doby do r. 1880 ku povzbuzení rady Schmidta zakládány nové vinice nejen na panství beřkovickém, ale i v různých krajinách Čech. Tak zejména založili vinice conte Veith v Liběchově, kníže Windischgrätz v Troji, hrabě Chotek v Jeňovsi, rytíř Horský v Kolíně, Lorenz a jiní v Berouně, Cífka na Kněží Hoře, Viktorin na Mělníce, střední hospodářská škola v Hracholuskách, Klimeš v Chrudimi atd.“

V následujících letech bylo liběchovské panství v držení knížecích rodů pocházejících z různých koutů Evropy, které zde však nesídlily a majetek spravovali pachtýři. Příjem z prodeje vína tvořil významnou složku výnosů z panství s roční produkcí stovek hektolitrů a uváděnou kapacitou sklepů až 2500 hektolitrů.

Kvalitou vína patřily vždy liběchovské vinice mezi nejlepší vinohrady Československé republiky. Údaj z roku 1930 říká, že průměrná sklizeň byla 40 až 50 tun hroznů, z nichž se vylisovalo 300 až 350 hl dobrého vína. Ve zprávě z roku 1935 čteme: "Zámecké vinařství v Liběchově je druhý největší viniční majetek v Čechách."

Za druhé světové války byly vinné sklepy vydrancovány, po jejím skončení již nebyly zásoby nikdy obnoveny. Po roce 1948 bylo celé panství znárodněno a vinice připojeny k mělnickému vinařství. V roce 1956 byly horní terasy pod kostelem sv. Ducha osázeny meruňkami. Liběchov měl v té době na svém viničním katastru 80 tisíc keřů na osmi hektarech.

V roce 1982 se po první jarní oblevě zbortily viniční terasy na liběchovské viniční hoře. Bylo zjištěno, že poškození viničních zdí je v délce 3,5 kilometru a že viniční terasy jsou za hranicí životnosti. V roce 1983 byla vinice Pelunka rozparcelována na 33 dílů a pronajata zahrádkářům ze Štětí. V roce 1987 dokončil výsadbu a zavedení vinice na "Soudném" Státní statek Mělník.
 

Po roce 1989 byl v rámci restituce vrácen viniční majetek původním majitelům. Vedle viničních sklepů a vinárny obsahoval i 56 hektarů vinic.

Od roku 2011 postupně získává viniční majetek v Liběchově současný vlastník. Výroba vína byla v Liběchově obnovena v roce 2017.

ZPĚT NA ÚVOD

Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme technologie, jako jsou soubory cookie, k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat osobní údaje. Své nastavení můžete spravovat.